O mě

Nebudu Vás zatěžovat zbytečnými podrobnostmi ze svého života, asi jako každý jsem si prošla životními kolotoči. Teď by se o mě dalo říci, že jsem žena středního věku, která by se s Vámi ráda podělila o to, aby by Váš vztah fungoval, tak jako nám.

Říkám nám a říkám to správně. Na vztah musí být vždy dva lidé, kteří v sobě najdou zalíbení a vzájemné sympatie. Nebudu tvrdit, že to tak je vždy. Vždyť i mě to vyšlo až na druhý pokus...První ač se ze začátku zdál ideální, dopadl tak že už nikdy nebudu mít děti. Asi právě proto, že si člověk sáhne na dno psychické, fyzické a morální, dokáže svět vidět jinýma očima a třeba správně poradit někomu kdo tápe.

Určitě Vás zajímá co se stalo v dávné minulosti. Podělím se s Vámi. Mohu o sobě říci, že jsem byla obětí domácího násilí, ale částečně si za toho mohu sama. Láska je slepá, a ta první byla i hloupá. Slepá a hloupá, nejhorší kombinace jaká může být. I zamilovaný člověk by měl poslouchat své opravdové přátele a snažit se být spravedlivý ke všem. K sobě, k partnerovi i výše psaným přátelům. 

Když se objevily první náznaky toho, že je něco v nepořádku, má nejlepší kamarádka mě varovala. Nevarovala mě nějak agresivně, nenutila mě svůj názor. Spíš se se mnou chtěla o problému hovořit...a jak tuze narazila. Místo abych věřila někomu, kdo se mnou přes chodbu celý život vyrůstal a mohl být mojí sestrou, hájila jsem člověka, kterého jsem znala půl roku, který mi nasliboval hory doly, zasypával mě květinami a dárky. Vždyť to bylo z jeho strany tak příjemné. Rady kamarádky jsem brala jako závist. Že se nemohla smířit s tím, jak dlouho je sama a já mám svého prince.

Toho prince myslím vážně. Byl to princ z Arábie, ne že by byl opravdový princ, ale takhle přesně jsem si vždy představovala hlavního hrdinu z Tisíce a jedné noci. Snědý, vysoký, černé oči, černé vlasy. Do Čech přijel za studiem a protože Arabové mají obchod v krvi, i po studiích tu zůstal. Mluvil měkkou až šišlavou češtinou a zdál se tu u nás být roztomile ztracený. Poznala jsem ho při práci na firemením večírku. Každý jsme pracovali v jiném oddělení a nikdy před tím jsem se nepotkali. Já jsem o něm pouze slyšela. Ve firmě měl pověst tvrdého obchodníka a nekompromisního vyjednávače v nejtěžších jednáních. 

V době našeho setkání byl již mírně opitý, roztomile česky žvatlal a mě polechtalo v podbřišku. Tam začal nejhezčí půlrok mého života, který byl později tvrdě vykoupen. První problémy, o kterých už bych se nerada rozepisovala nastaly při první návštěvě jeho domoviny. Přišel mi tam jako vyměněný, ale stále jsem ho omouvala. Tři měsíce poté jsme tam cestovali opět a tam už se stalo něco, co bych nejraději zapomněla...

Nyní přešlo už hodně let, kdy jsem se pomalu vzpamatovávala snad z toho nejhoršího co mě mohlo potkat. Hodně jsem o těchto věcech četla, přemýšlela, radila se s odborníky a ráda bych na tomto mém webblogu zveřejňovala své postřehy a informace, které by Vám mohli pomoci. Nechci nikomu nabízet rady, ale spíše dosti textu na to, aby si našel to své...

Závěrem mě omluvte, že vystupuji anonymně. Po těch letech jsem našla báječného muže a nyní již manžela. V zájmu jeho a v podstatě v zájmu nás, nechci abychom byli s někým spojováni či konfrontování s minulostí. Ani on to neměl v životě lehké byli bychom neradi, kdyby nás někdo poznal a třeba vytáhnul někté nehezké věci z minulosti. 

Myslím, že už je takhle ve společnosti hodně zášti a pomluv, proto Vám přeji jen to hezké a doufám, že i mě bude přáno, i když si přijdu, že bych to už nepotřebovala.

Ano jsem šťastná a Vám přeji totéž!

Z.